Kdo je sem pustil?

Člověk během své kariéry programátora absolvuje různá bezpečnostní školení. Nejen kvůli BOZP jako takovému, ale i o tom, jak se chovat, aby se z kanceláří neztrácely peněženky, telefony a informace považované za interní, dokonce byl zmíněn i social engineering. A pak vstoupí do kanceláře nečekaná návštěva.

První dojem byl, že do firmy nastoupily dvě nové sekretářky a přišly se představit. Když pak spustily "Dobrý den, my jsme z Národního divadla v Brně a přišly jsme ..., " bylo vše jasné. Samozřejmě, že mi přetrhly nit myšlení. Zrovna jsem byl uprostřed rozdělané práce, kdy mi kolega reportoval bug slovy "It's pain in the ass that we have broken ..." a já jsem mu chtěl odpovědět linkem na e-shop s mastičkou na hemeroidy.

Slečny z národního přišly představit (s vidinou následného prodeje) klasický produkt: slevové kupónky na vstupné. To se může hodit, nicméně při mé frekvenci návštěv divadla se to jednoduše nevyplatí. V konverzaci zaznělo třeba i tohle:

Slečny: "... a my vám budeme posílat na e-mail informace ..."

Já: "Kdo vám dovolil používat můj e-mail?"

Slečny: "... eeeeeeeeee ... Vy nám to dovolíte sám, když si to koupíte ..."

Došlo i k plánované transakci. Někteří kolegové si kupónky koupili dohromady, ostatní včetně mě si nekoupili nic. Slečny se pak rozloučily a spokojeně odešly. Zůstala po nich jenom nezodpovězená otázka: kdo je sem pustil?