Hlavolovci reloaded vol. 2 - pošlisívíčko

Zkoušeli jste někdy přemýšlet, co vede headhuntery k tomu, že s vámi jednají z nadřazené pozice? I přesto, že potřebují oni vás více než vy potřebujete je? Odpověď je překvapivě jednoduchá: protože jim to dovolíte a protože si mnohdy o nadřazené jednání výslovně říkáte. Tak schválně, kolikrát jste dali headhunterovi, co chtěl, protože jste to považovali za naprostou prkotinu?

Zkuste si představit. Máte naprosto úžasný životopis. Nádherně naleštěný a zpracovaný, že z něj vaše profesionalita přímo září. Vaše schopnosti a vaše kariéra ze životopisu čiší způsobem, že každý zaměstnavatel bez zaváhání sáhne hluboko do peněženky, abyste mohli pracovat jenom a pouze pro něj.

A pak vás osloví headhunter: "budu rád, když mi zašlete vaše CV pro případ budoucí spolupráce."

Pošlete mu svůj životopis nebo ne? Nechte mě hádat: cítíte, že něco není v pořádku.

Pojďme si zahrát na psychology-amatéry ... pardón, to raději ne. Ještě bychom dospěli k závěru, že bychom měli headhunterovi životopis poskytnout na ozdobném papíře, parfémovaném vůní růže, levandule, kardamomu a Dom Perignon, převázaném růžovou stužkou s ozdobnou mašlí, připevněnými červenými srdíčky s nápisem "miluji tě, tvá Máňa," to vše přinést na zlatém podnose, přijít před headhuntera po kolenou a při předání se mu poklonit až k zemi. Děkuji, záda už jsem jednou rehabilitoval. Nedoporučuji.

Pojďme raději normálně rozklíčovat, proč sívíčko na povel do foroty vnímáme špatně.

Pohled spolupráce

Fajn, řekli jste si, že nebudete dělat Zagorku a sívíčko jste headhunterovi poslali. Co se stalo?

• Headhunter od vás dostal, co chtěl, a nestálo ho to žádné úsilí.
• Vy jste nedostali vůbec nic, pouze jste to odmakali.

Gratuluji, právě jste vyslali směrem k headhunterovi jasný signál, že až příště přijde s yet another důležitým požadavkem pro budoucí spolupráci, bez váhání mu ho splníte, aniž by za to musel dát cokoli protihodnotou. Jste si jistí, že takovou spolupráci chcete?

Pohled časový

Zcela správně namítnete, že strategie "hodný hoch," při které dáváte a nežádáte zpět, je zcela legitimní, očekáváte-li budoucí spolupráci. Máte pravdu. Očekáváte-li budoucí spolupráci.

Zkuste si v hlavě přehrát následující scénář.

Rok 1: Pracujete jako headhunter. Personálka ABC vás osloví a pžádá vás o sívíčko pro případnou další spolupráci. Vy se rozhodnete vyhovět a sívíčko pošlete.

Rok 2: Firma XY vám učaruje svou naprosto dokonalou firemní kulturou. Plácnete si spolu a nastoupíte jako firemní HR.

Rok 3: Ve firmě vás náhodou potká Grumpy Šimerdič. Sami nevíte, čím vás očaroval. Vnímáte pouze, že cítíte silnou touhu po programování. A to se vám splní.

Rok 4: Kontaktuje vás personálka ABC, že jste spolu byli před nedávnem v kontaktu a že mají pro vás skvělou nabídku.

Co myslíte, jakou pozici vám personálka ABC nabídne v roce 4? A co uděláte proto, abyste v roce 4 dostali relevantní nabídku? Škatulky jsou svině, to mi věřte.

Odpověď konzervativní

Pojďme zkusit aplikovat na "sívíčko do prázdna" koncept konzervativní a drzé odpovědi. Řekl bych, že situace si o konzervativní nebo drzou odpověď vyloženě říká. Obě odpovědi budou mít společného jmenovatele: něco za něco.

Konzervativní odpověď bude velmi jednoduchá. Headhunter nic nenabízí, tudíž nic nedostane. Provedení už nechám na laskavém čtenáři. Je zcela na vás, jestli zvolíte přímé zamítnutí, odvedení pozornosti, odložení na neurčito nebo mlčení. Jednoduché, prosté, zcela bezpečné a bez námahy.

Odpověď drzá

Copak, dočetli jste až sem a říkáte si, že jsem dosud neotevřel otázku, proč vlastně chce headhunter sívíčko do prázdna? Odpověď bude překvapivě jednoduchá: nás vůbec nemusí trápit, proč headhunter sívíčko chce. Prostě ho potřebuje z nějakého důvodu, který si může okecat dle libosti. Třeba ho tlačí KPI. Koneckonců proč ne, když ho to baví.

Důležité pro nás je, že naše sívíčko má pro headhutera svou cenu, a proto ho chce. Mistr obchodník Viktor Kostický výslovně upozorňuje na situace, kdy se vám požadavek protistrany jeví jako prkotina. Co se nám může jevit jako prkotina, může protistrana považovat za vysoce cenné. A když něco protistrana považuje za cenné, mohli bychom z toho vyzískat nějakou protihodnotu.

Zároveň nutno si uvědomit, že drzá odpověď pro získání protislužby bude znamenat zahrát si s headhunterem kočkovanou, což nás bude stát jistý čas a jisté úsilí. Proto je potřeba důkladně zvážit, co vlastně můžeme získat, a jestli nám to stojí za námahu. Za sebe říkám: nevím. Proto raději volím bezpracnou konzervativní variantu. Uspořený čas mohu věnovat něčemu užitečnějšímu. Třeba psaní Kocoura.