Vánoční honění ega
Miluji Vánoce. A abych byl upřímný, nechápu, když někdo vánoční dovolenou shrne jako že "... tak jsme to přežili."
Lidské tělo si o odpočinek říká nejrůznějšími způsoby. Třeba ten programátorský sen z jedné předvánoční noci. Zdálo se mi, že analyzuji zdrojáky psa, přičemž jsem důkladně studoval jeho API a speciálně metodu onPerKousAttack()
(v tom snu mi to připadlo jako perfektní angličtina). A když jsem chtěl napsat SMSku manželce a místo telefonního čísla jsem začal vyťukávat IP adresu testovacího serveru, byl to jasný signál "... a koukej si odpočinout, nebo se z toho po***** ... ehm ... zblázníš." (Můžeme polemizovat, která z těch dvou možností je horší, nicméně testování na vlastním těle raději přenechám někomu jinému.)
Člověk nemá v životě jen roli programátora, je také zároveň manžel, otec, kamarád, kulturista, petrolhead, lovec geokešek ... a mohu pokračovat dále. A právě čas odpočinku je ideální k tomu, aby se člověk těchto jiných rolí co nejlépe zhostil.
Z pohledu školou povinného dítěte jsou vánoční prázdniny také čas dlouhodobých úkolů a referátů. No a jedno z mých dětí přišlo s tím, že do informatiky vypracuje referát o Siemensu: "pracuje tam táta, tak o tom udělám referát." Asi je zbytečné podotýkat, že má asistence byla žádoucí. Ale je myslím naprosto jasné, že tohle dítěti opravdu nemohu odepřít!
Malá odbočka: dneska už se ve škole počítá s tím, že dítě při vypracování referátu použije počítač. Ve vyšších třídách bývá standardem, že dítě vypracuje referát v PowerPointu a při výkladu svou prezentaci ve třídě promítá. Což je dobře.
Rozsah referátu byl dán coby jedna strana A4 ve wordu plus případné obrázky. Téma jsem trochu pozměnil. Do veřejně známého portfolia Siemensu patří také lokomotivy nebo automatické pračky, což si pro účely referátu do informatiky dokážu představit jen velmi těžko. Proto jsme zvolili téma Siecams. Vyvstal však další potenciální problém: co do referátu napsat, aby člověk nepoužil důvěrné informace? (Mlčení v tomto případě považuji za otázku profesní cti.) Nebylo ale těžké dohledat, jaké informace zveřejňuje samotný Siemens. Ještě přesvědčit dítě, že osmnáctka font je řešení možná vychytralé, nikoli však moudré, a mohli jsme začít. A když jsme referát dokončili, byly rozptýleny i mé obavy z důvěrných informací: ty veřejné na jednu A4 bohatě stačily.
Vánoce skončily, škola začala a jednička v žákovské mohla těšit nás oba. Ale hlavně: ten pocit, že jste pro své dítě až takovým vzorem, je naprosto úžasný honič chlapského ega!
P.S.: Už jsem jednou psal o krásách přirozeného jazyka. Během pobytu v termálních lázních v Sárváru jsem měl možnost obdivovat maďarštinu, což je jazyk sám pro sebe, přičemž i na drobné kosmetické úpravy obličeje používají LÉZER. Bylo povinné mít na nohou PAPUCS, v místním baru se podávala PÁLINKA a dorty dodávala CUKRÁSZDA. A pak že Maďarům není rozumět...
Tagy: Siecams, Jazyky, Ze života programátora