Hlavolovci vol. 2 - pošlisívíčko

Headhunter potřebuje tebe více, než ty potřebuješ jeho.

- Liz Ryan

Nevím, co je to za ženskou, ale na LinkedIn publikuje dost dobré články, jak dát práci a pracovnímu prostředí lidský rozměr.

A má pravdu, kdyby nebylo nás expertů, kteří něco umíme, museli by headhunteři zřejmě za svůj chléb vezdejší přijmout košťátko (což by ale na druhou stranu mohlo elegantně vyřešit potřebu dopravy). A je potřeba si tuto pravdu uvědomit, nebo bychom snadno podlehli omylu, že je to obráceně.

Pro běžného smrtelníka je CV standardním komunikačním nástrojem mezi ním a firmou - do firmy své CV pošlu rád a ochotně. Potíž je však s headhuntery, zvláště s těmi zrovna na lovu. Takový headhunter obvykle pracuje v jednom ze tří následujících módů:

1. Líbí se mi tvůj profil. Mohl bys mi poslat sívíčko? Tenhle mód je typický pro headhuntery lovící nové duše na LinekdInu. Headhunter vás osloví s tím, že se mu líbí váš profil a že hledá přesně takového člověka jako jste vy. A že by tedy chtěl sívíčko. Nabízí se otázka: na základě čeho vás oslovil a na základě čeho soudí, že jste přesně ten, kterého hledá? Není to na základě informací, které jste mu na svém LinkedIn profilu naservírovali až pod nos? Samozřejmě poté, co mu potvrdíte přidání do kontaktů, není po něm vidu ani slechu. Že by s poskytnutými informacemi pytlíkoval něco za vašimi zády?

2. Před nedávnem jsme byli spolu v kontaktu, potřebuji aktualizovat informace. Pošli sívíčko. Mód typický pro pracovníky personálních agentur, kteří v rámci prohlížení si databáze kontaktů narazí na váš profil a s hrůzou si uvědomí, že jste našli novou práci dříve, než si oni nad vaším CV stihli vypít kafe. Takhle mi volala jedna agentura, že jestli nemám zájem o práci. Odpověděl jsem, ať se tak hloupě neptají a rovnou mi řeknou nabídku. Agentura pokračovala kupou vznešených frází o kariérním postupu, když z nich nakonec vypadlo, že mne chtějí na pozici "Systémový inženýr." Po náznaku nelibosti reagovali podrážděně:

"My tady máme o vás staré informace, proto vám nemůžeme poslat nic jiného. Pošlete nám sívíčko."

Opět otázka: když už se rozhodli poslat mi nabídku, proč si nejprve neproklepli on-line zdroje? A kvíz nejen pro headhuntery: projděte si mou projektovou referenci. Najdete projekt, kde jsem dělal systémáka? Co teda měli za zdroje, když mi ho nabízeli?

3. Sívíčko na povel. Jeden z nešvarů, který jsem u některých headhunterů zaznamenal, je pasování se do role nadřízeného. Takový headhunter dá povel "pošli sívíčko" a očekává jeho splnění. Nanejvýš svou žádost zabalí do nějakého bullshitu. A pak ještě pravidelně posílá dotazy: "jaká je u vás situace?"

Člověk může mít vymazlenou on-line prezentaci, našlapaný LinkedIn profil nebo své profesní Internetové stránky s blogem, ne, headhunter prostě chce to svoje sívíčko. Ach jo.

Mám pro to dvě vysvětlení, když nepočítám ono pasování se do role nadřízeného. První možnost je, že headhunterovy stereotypy jsou standardně nastaveny na sívíčko a s jiným zdrojem informací headhunter prostě neumí pracovat. Druhá možnost je, že se mu jiné zdroje informací prostě zpracovávat nechce, takže to jednoduše přehodí na potenciálního kandidáta.

Takže milý headhuntere, sívíčko bude, ale něco za něco. Musí za to být pro mne nějaká dobrá prácička. Pokud chceš pouze informace, použij on-line zdroje. Třeba tyto stránky.

Post scriptum: říkám si, že po tomto článku můj blog asi vypadá trochu schizofrenně. Na jedné straně v sérii "Programátor vs. uživatel" stereotypy uživatelů respektuji a učím se s nimi pracovat, na druhé straně v sérii "Hlavolovci" proti stereotypům headhunterů bojuji...