Hlavolovecká statistika vol. 5: Agentury vs. firmy aneb jedno hodnocení, dvojí metr

Srovnání personálních agentur, firem a bodyshopů jsem původně zamýšlel jenom pro prostou informaci. Při přípravě grafů jsem však objevil závislosti. Podívejme se, kolika kontakty jednotlivé subjekty do kategorií přispěly a porovnejme rozložení procent kategorií.

Personální agentury: chceme kandidáta

První, co na rozložení kategorií u personálních agentur uvidíme, je zvýšená hodnota v kategorii "dobrá nabídka." 5 z celkového počtu 8 dobrých nabídek přišlo právě od personálních agentur. Naopak nabídka bez platu přišla jenom jedna.

Zvýšená hodnota v kategorii "bez nabídky" (21 z 37) a naopak snížená hodnota spamu (3 z 15) spolu mohou souviset. Budou zřejmě vyplývat ze snahy o vytvoření a údržby databáze kandidátů pro účely dalšího oslovení.

Na druhou stranu 5 ze 6ti podezření na vábničky přišlo právě od personálních agentur. Je ale otázka, do jaké míry vábničky pocházejí od nich a do jaké míry agentury v tomto fungují pouze jako proxy.

Pozn.: je pravda, že oslovování bez nabídky jsem podrobil kritice. Před napsáním tohoto dílu statistiky se mi však společně s agenturou Experis podařilo uspořádat workshop pro headhuntery o pohledu z druhé strany (reportáž připravuji). Jeden ze závěrů, který na setkání zazněl, byl, že na budování vztahů s již ulovenými kandidáty bude nutno ještě řádně zapracovat. Pokud se to podaří, bude mým potěšením odvolat svou tezi, že pro headhuntera jsem zajímavý pouze tehdy, když mě loví. Doufejme v úspěch.

Bodyshopy: spam, spam, spam, bacon and spam

Zdálo by se, že bodyshopy oslovují ideálním způsobem, tj. přímo s nabídkou, s čímž souvisí snížená hodnota v kategorii "bez nabídky." Jsou však u nich zjevné zvýšené hodnoty v kategoriích "nabídka bez platu" (2 z 5), "irelevantní nabídka" (4 z 11), ale hlavně "spam" (9 z 15). Ano, celé dvě třetiny spamu pochází od bodyshopů.

Dobrá nabídka přišla pouze jedna.

Mám-li tedy bodyshopy zhodnotit, je pro ně typická záplava nabídkami bez respektu k preferencím kandidáta. Byly to v drtivé většině bodyshopy, kde jsem byl nucen vystavit ban na další kontakt z jejich strany.

Headhunteři na volné noze: záruka komunikace

Dobrá nabídka od headhuntera na volné noze ve sledovaném období žádná nepřišla. Na druhou stranu musím ocenit, že všichni poctivě komunikovali. Kategorie "nekomunikuje" zeje prázdnotou. Zřejmě všichni dbají na své dobré jméno. Nechcete si z nich vzít příklad?

Jeden kontakt jsem však musel označit za spam. Headhunter "nutně potřeboval podstatně širší síť kontaktů, než měl" a vzápětí mi vynadal, že "nevím, k čemu se používá LinkedIn." Co s ním...

Firmy: víme, co chceme, ale nekomunikujeme

Přišel čas vysvětlit dvojí metr zmíněný v nadpisu. Kontakty od firem samozřejmě třídím do kategorií podle stejného klíče jako všechny ostatní kontakty. Mám však odlišný přístup k jednotlivým kategoriím. Na jednu stranu u firem vnímám jako zcela v pořádku kategorii "bez nabídky." Rád se dozvím novinky z oboru, a pokud bych se měl stát aktivním kandidátem, budou to především firmy, koho oslovím. Na druhou stranu musím být více kritický vůči failům, a to zejména vůči nekomunikaci. Z jednání u přijímacího řízení totiž mohu usuzovat na jednání uvnitř firmy.

Od firem přicházejí nabídky dobré (2 z 8) i nabídky bez platu (2 z 5). Naopak je u nich výrazně snížená míra irelevantních nabídek (pouze 1 z 11) a spamu (2 z 15). Což odpovídá tomu, že firmy vědí, jaké pracovníky hledají, mohou lépe posoudit, zda je pro ně kandidát vhodný nebo ne, ale také znají své stávající pracovníky a podle nich mohou usuzovat na preference kandidátů.

U firem je však patrná zvýšená míra nekomunikace (8 z 29). Zatímco službu headhuntera mohu vnímat jako jednorázovou, u firem preferuji dlouhodobou spolupráci, ze které budou obě strany profitovat. A teď mi řekněte: jaký employer brand si nekomunikací firma buduje?