Protivné otázky: Co víte o naší firmě?

Se sérií o typických otázkách na pracovním pohovoru jsem dlouho váhal, sami jste si však o ni řekli. V poslední době se opět roztrhnul pytel s různými návody, jak na nejlépe na pohovorové otázky, abyste u pohovoru zazářili. Mno, osobně z nich mám pocit, že jsou to spíše návody, jak ze sebe udělat dokonalou ovci. Proto jsem se rozhodl zprostředkovat pohled z druhé strany.

Začneme otázkou, která je v podstatě nevinná: Co víte o naší firmě?

Kde je problém

Když psycholog-amatér podle odpovědi hodnotí upřímný zájem o firmu, případně když znalosti firmy zkouší jako ve škole.

Hodnocení upřímného zájmu o firmu na základě této otázky je typická záměna časové posloupnosti. Když dostanu nabídku, nejprve si firmu proklepnu a až potom se rozhodnu, jestli mám zájem nebo ne. I tento zájem je však pouze předběžný. Definitivní rozhodnutí o zájmu pak učiním až po pohovoru.

Zdroje informací o firmách

Než se pustíme do dalších analýz, definujme zlaté pravidlo pro všechny otázky, které v této sérii probereme. Vypůjčíme si ho u pionýrů:

Buď připraven - vždy připraven!

(Pokud vám maskulinum působí psychické nebo jiné potíže, nic vám nebrání přeložit si pravidlo do libovolného jiného jazyka, ve kterém bude zní genderově neutrálně.)

Obecná rada říká: Zjistěte si informace o firmě předem. Souhlasím a dodávám: Využijte přitom veškeré možnosti dnešního digitálního světa na maximum a běžte až do extrému. Můžete se inspirovat informačními zdroji, ze kterých čerpám já.

Firemní internetové stránky

Případně ještě firemní profily na sociálních sítích. Zdroje, kde firma prezentuje sama sebe a nad nimiž má plnou kontrolu. Zjistíte, co firma dělá, jaké jsou její produkty nebo služby. Podle jejich kariérních stránek můžete usoudit i na technologický stack. A tak dále.

Podstatně zajímavější jsou však zdroje, které firma úplně nekontroluje.

LinkedIn

Namítnete, že LinkedIn je sociální síť, tedy zdroj, nad kterým má firma kontrolu. Není to úplně pravda, LinkedIn má mezi sociálními sítěmi výjimečné postavení.

Když jsem si vytvořil svůj LI profil a když jsem si přidával do kontaktů své bývalé kolegy, zjistil jsem, že v některých firmách pracovali dlouho, zatímco v jiných firmách se ohřáli pouze krátce. Ano, chápete správně, LinkedIn vám pomůže odhalit, jaká je ve firmě fluktuace.

Vyhledejte si firemní LI profil a vyberte náhodně několik zaměstnanců, kteří ve firmě pracují na podobné pozici, o kterou máte zájem. Nesuďte podle jednoho člověka, můžete mít štěstí na notorického job-hoppera. Čím více lidí rozkliknete, tím přesnější budete mít informace. Pokud je firma zdravá, naleznete mix krátkodobě a dlouhodobě pracujících zaměstnanců. Samozřejmě, asi nelze takto hodnotit startupy. Pokud však naleznete firmu, která je už nějaký pátek stálicí na trhu, a zjistíte, že u ní zaměstnanci pracují rok, maximálně dva, jaký dojem to ve vás zanechá?

Ano, firma nad tímto informačním zdrojem skutečně nemá kontrolu.

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík obvykle nic zvláštního neodhalí. Můžete ale třeba zjistit, že firma ve skutečnosti nemá v Česku pobočku ani právní zastoupení. Na tom není nic špatně, znamená to pouze smluvní vztah přímo se zahraničním subjektem. Se všemi administrativními důsledky (registrace k DPH, kontrolní hlášení, Babišovné atd.).

Pokud u pohovoru zmíníte jakoukoli informaci z obchodního rejstříku, interviewera tím zaskočíte.

Jednou jsem objevil v obchodním rejstříku zapsané zástavní právo a zástavní právo budoucí na podíl ve firmě ve prospěch banky. Ani jeden z interviewerů mi u pohovoru nebyl schopen odpovědět, o co se jedná.

Hodnoticí weby

Vyhledejte si firmu na hodnotících webech typu Glassdoor, případně jeho českých obdobách Atmoskop nebo Vímvíc. Samozřejmě, ne všichni zaměstnanci budou spokojeni na 100%, hodnocení tři až čtyři hvězdičky z pěti proto můžeme považovat za zdravou firmu. Viděl jsem však firmu s hodnocením čtyři a půl, ale slovní hodnocení od jednotlivých zaměstnanců byla jako přes kopírák. Jaký dojem to ve mě mohlo zanechat?

Naopak bych nedával příliš velkou váhu webu Cocuma. Píšou: "Firmy, pro které jsme ochotni dát ruku do ohně" (sic). Tyto informace je však potřeba brát komplexně, tedy "deklarují, že..." Osobně bych Cocuma viděl spíše jako sbírku rozjuchaných firemních kariérních webů zkoncentrovaných na jednom místě.

Hledejte v hodnoceních společného jmenovatele. Je ve firmě byrokracie? Platí firma férově? Mění se často střední management?

Líbilo se mi, když se personalista na pohovoru postavil k problému "častá změna priorit" čelem: "My o tom samozřejmě víme, tyto recenze mohou přicházet od zaměstnanců, kteří pracují nebo pracovali na projektech pro Čínu. Tam je potřeba jednat rychle, protože Číňani vás sledují a jsou schopni vás rychle okopírovat. Proto musíme takto jednat." Odpověď, která dává smysl. Asiat je poctěn, když ho někdo zkopíruje. A zejména Vietnamec nebo Korejec je obzvlášť poctěn, když ho okopíruje Číňan.

Strejda Google

Google za normálních okolností najde jenom firemní stránky, firemní profily na sociálních sítích nebo odkazy do veřejných obchodních rejstříků a databází. Používejte ho proto pouze jako doplňující nástroj.

Pikoška: jednou při hledání nabídnul googlí našeptávač spolu s názvem firmy slovo KORUPCE. A skutečně, mezi výsledky vyhledávání byly i odkazy na mainstream média, která informovala o korupční kauze spojené s danou firmou a blíže nespecifikovanou politickou stranou. Teď by to chtělo screenshot, ale protože korupční kauza je hodně silné kafe, rozhodl jsem se ho nezveřejnit ani anonymizovaný. Myslím si ale, že jejich bývalá personalistka si můj dotaz na kauzu dodnes dobře pamatuje.

Máte další zdroje, kam chodíte na informace o firmách? Sem s nimi, rád se poučím.

Odpověď konzervativní

Podívejme se nyní, jak na otázku reagovat. Nejprve varianta, kterou bychom mohli označit za konzervativní, nebo chcete-li přátelskou nebo obchodní.

Mějte na paměti, že pohovor není jenom o tom, aby si oni proklepli vás, ale abyste si i vy proklepli je. Optimální forma pohovoru je přátelský rozhovor. Pokud se vám podaří přátelský rozhovor rozvinout, i přesto, že se nakonec nedohodnete, budou si ho obě strany pamatovat jako příjemné setkání. Zkuste proto přátelský rozhovor navázat. Otázku, co víte o firmě, můžete použít jako dobrý vstupní bod.

Mně se třeba osvědčilo vybrat jeden z produktů firmy a ptát se na detaily. Interviewer je sice rád, že si o firmě zjistíte hodně informací předem, ještě radši však je, když se může pochlubit. Můžete pak plynule navázat konkrétními dotazy, jakým způsobem je organizovaná práce, jak jsou zadávány úkoly, jak je organizovaný tým, jaké je očekávání od nového člověka atd.

Odpověď drzá

Co by se stalo, kdybychom proti interviewerovi použili jeho vlastní zbraně? Už jsem jednou psal, že personalista, respektivě interviewer obecně, je člověk, který je zvyklý druhé zamítat. Co jiného má dělat, když hledá jednoho člověka a přihlásí se mu jich deset. Z této pozice však velmi nelibě nese, když kandidát zamítne jeho. Pozorováním jsem dospěl k obecnějšímu závěru. Personalista je zvyklý s vámi hrát určitou hru. Velmi nelibě však nese, když tutéž hru rozehrajete vy s ním. Quod licet Iovi, non licet bovi.

Protože otázka na znalosti firmy je v zásadě neškodná, drzou odpověď protentokrát vynecháme.