Programátor vs. uživatel vol. 4 - kalkulačky

Tématem článku bude experiment, který jsem dělal v rámci svých vysokoškolských studií. Je obrovská škoda, že jsem ve svém digitálním archivu nenašel o projektu žádné materiály - ani program, ani dokumentaci. To nejpodstatnější si však pamatuji dodnes, také díky tomu, že výsledek byl pro mne velkým překvapením. Ukázal, jak důležitou roli hrají lidské stereotypy při používání počítače.

Experiment jsem dělal v roce 1998 v rámci projektu do předmětu "Styk člověk-stroj" (dále jen SCS). Předmět pojednával o aspektech uživatelského rozhraní a také o psychologii uživatele při obsluze počítače. Vyučujícím byl tenkrát Prof. Pavel Zemčík. Co se týče programu jako takového, úspěšně jsem ho vytvořil v rámci jiného předmětu, kde cílem bylo naučit se programovat v Delphi. Pro účely SCS však sloužil experiment s reálnými uživateli.

Předmět experimentu

Program pro testování se sice nezachoval, nicméně nebyl problém vytvořit v PowerPointu obrázek pro ilustraci, jak to přibližně vypadalo.

Základní myšlenkou experimentu bylo: Máte dvě na první pohled totožné kalkulačky. Poznáte, jaký je mezi nimi rozdíl? A kterou si vyberete?

Testování probíhalo tak, že jsem uživateli ukázal kalkulačky a nechal ho nějakou dobu, aby je zkoumal s tím, že musí odhalit rozdíl mezi nimi. Pokud uživatel tápal, dal jsem mu malou nápovědu: ať vyzkouší klasický početní příklad 2 + 3 * 4.

Ano, odhadli jste správně: kalkulačka A prováděla výpočty v pořadí, jak byly zadány, zatímco kalkulačka B respektovala přednost násobení a dělení před sčítáním a odčítáním.

Rozdíl jako takový poznali všichni. Kolik lidí potřebovalo nápovědu, to už nevím (chybí dokumentace), ale není to podstatné. Je zajímavé, že jistá skupina lidí začala kalkulačky testovat ve smyslu hledání chyb. Někteří byli motivováni hypotézou, že rozdíl spočívá v tom, že jedna z kalkulaček nepracuje správně, ale jiní byli motivováni myšlenkou najít chybu a skrz ní "mi to nandat." Zahrnout toto do statistik mne tenkrát nenapadlo, ale výsledek by mohl být také zajímavý.

Dále pak uživatelé dostali doplňující dotazy jako "k čemu jednoduchou kalkulačku používají" a "jaké další funkce by uvítali." Výsledky opět nemám, ale opět nejsou důležité.

Na závěr jsem položil otázku: kterou z těchto dvou kalkulaček byste si vybrali pro svou práci? A proč?

Charakteristika testovaných uživatelů

Přesná čísla nemám, ale otestoval jsem cca 30 uživatelů. Většinou se jednalo o lidi s dokončeným vysokoškolským vzděláním, nebo o vysokoškolské studenty (spolužáci ze školy a spolubydlící z kolejí). Téměř všichni uživatelé byli zaměřeni technicky, několik bylo zaměřených přírodovědně, humanitně zaměřené uživatele jsem netestoval. Věkové rozdělení už nevím přesně, studentů sice byla většina, ale ne výrazná. Na genderové zastoupení se mne neptejte, to už nevím.

Výsledek

Než jsem započal výzkum, vyslovil jsem hypotézu: uživatelé dají přednost kalkulačce B. Své tvrzení jsem opřel o fakt, že výpočet poskytnutý kalkulačkou B bude vždy matematicky správně, zatímco u kalkulačky A toto nemusí platit. Výsledek mne ale velmi překvapil - viz následující tabulka:

Vybraná kalkulačka	Procento uživatelů	Motivace
A (pořadí výpočtů dle zadání)	45%	Očekávám, že kalkulačka bude takto počítat.
B (přednost násobení před sčítáním)	55%	Výpočet je matematicky správně.

Pro názornost ještě graf:

Uvedená procenta jsou pouze přibližná, nicméně skutečně necelá polovina uživatelů zvolila kalkulačku A. Svou volbu zdůvodnili tak, že podle jejich zkušeností jednoduché kalkulačky provádějí výpočty v pořadí, v jakém jsou zadány, tudíž tento způsob výpočtu od jednoduché kalkulačky očekávají. Matematická správnost měla velkou váhu, téměř stejnou váhu však mělo očekávání uživatele.

Programátorská poznámka: implementovat kalkulačku A bylo jednoduché. V podstatě stačila pouze jedna proměnná coby "registr," který obsahoval mezivýsledek a vůči kterému byly matematické operace prováděny. Implementovat kalkulačku B však vyžadovalo implementaci zásobníku. Pokud mám ale zásobník, mohu rovnou implementovat závorky, pak i další matematické funkce, a nakonec mohu rovnou vytvořit vědeckou kalkulačku. Jednodušší implementace kalkulačky A může být jedním z důvodů, proč jednoduché kalkulačky provádějí výpočty v pořadí, v jakém jsou zadány.

Závěr

V rámci předmětu SCS bylo mimo jiné zmíněno, že uživatelské stereotypy hrají důležitou roli: uživatel snadněji používá něco, co zná, případně kde nachází analogii s něčím, co je pro něj známé. Experiment ukázal, do jaké míry mohou být stereotypy důležité.

Výsledek experimentu byl také zajímavý vzhledem k tomu, že testovaní uživatelé byli většinou technického, tudíž matematického zaměření - i přesto ne všichni zvolili kalkulačku, která poskytovala matematicky správný výpočet. Bylo by zajímavé otestovat i jiné skupiny lidí. Pokud by se někdo pokusil udělat podobný experiment, dejte vědět. Porovnáme výsledky.