Hlavolovci: I'm low-cost and I know it

O tématu vařených nudlí se dá diskutovat do nekonečna. Jisté latinské moudro však praví: Audiatur et altera pars. A jelikož naslouchání je velkou předností nás introvertů (a INTJ obzvlášť), dejme prostor k vyjádření zastáncům nezveřejňování platové nabídky kandidátům.

Použijeme hned několik zdrojů:

• Zveřejňovat v inzerátech povinně výši mzdy je absurdní - Tomáš Surka pro iDnes.cz (1)
• Proč v inzerátech chybí plat - blog personální agentury Nový start (2)
• Proč některé firmy tají mzdu a další otázky, které vás pálí - blog portálu Práce.cz (3)
• Proč nevidíte plat u všech nabídek? Povíme vám, jak to je - blog portálu Jobs.cz (4)
• Every Job has its Story - Jan Tegze na LinkedIn (5)

Pojďme se podívat na jednotlivé argumenty.

Každá firma chce generovat zisk. Chce ušetřit a snižovat náklady na minimum, to se týká i mzdových nákladů na zaměstnance. Pokud zveřejní plat na pozici Mzdová účetní v rozmezí 30-40.000 Kč, budou kandidáti vyžadovat tento plat a pokud jsou zkušenější, tak si budou brousit zuby na tu vyšší částku. Firma jim nakonec nabídne třeba jenom tu nejnižší hranici a tak se budou cítit ukřivnění, že když mají dlouholetou praxi, jak to, že nedostali více.. Přitom když firma plat vůbec nezveřejní, je otázka platu vždy na osobním jednání. Většinou se od takové mzdové účetní dozvíme, že by ráda měla plat v rozmezí 20-25.000 Kč. A firma si mne ruce, jak ušetřila na mzdových nákladech, protože rozpočet měla vyšší. A nový kandidát je též spokojen, protože dostal plat, o jaký si řekl. (2)

If you show a range 50K-100K, it is in our human nature to want more. From my experience many candidates will always ask for the higher range and if they are offered a salary close to 50K their motivation to join won’t be so high. (5)

Jinými slovy, firma hledá kandidáta, který bude zběhlý ve svém oboru, ale nemá přehled o platech, tudíž si řekne o nižší částku, než jakou může mít. Dále má firma obavu, že když odhalí platový rozsah, řekne si kandidát o vyšší částku. Nechápu ale narážku, proč by si měli o vyšší částku říkat zkušení. O vyšší částku si říkají junioři, my zkušenější víme, že horní částka často bývá pouze vábnička. Signál je jasný: I'm low-cost and I know it.

A někdy je lepší mzdu nového zaměstnance nezveřejňovat i kvůli budoucím kolegům. (1)

Často se (firmy) dostávají do situace, kdy novému kandidátovi nabídnou vyšší plat než má kolega, který už ve firmě nějaký ten pátek pracuje. A tento kolega většinou spadá do té kategorie, že maká, až se z něho kouří, je v práci od nevidim do nevidim, ale svoji práci neumí prodat. Tak má třeba už pár let 30.000 Kč hrubého. Vedoucí oddělení a personalisté jsou si dobře vědomi, že tímto „nakoupili“ super loajálního zaměstnance. Jenže když za podobnou mzdu hledají dalšího do týmu, nikdo o to nemá zájem. ... A protože mají hodně zakázek a někoho nutně potřebují, tak se rozhodnou, že zveřejní inzerát na tuto pozici v platovém rozmezí 30-45.000 Kč. Inzerát někde zahlédne náš kolega makač. Jak se asi bude cítit? A jak se bude cítit poté, když mu nový kolega nastoupí a on ho bude zaškolovat, učit ho a přitom je mu jasné, že nový kolega má daleko vyšší plat. (2)

Firma nabízí vyšší mzdu, než dostávají současní zaměstnanci. Proto částku drží raději v tajnosti. Bojí se, že kdyby se nabízená mzda provalila, všichni se (logicky) pěkně naštvou. (3)

Nabízená mzda je vyšší, než dostávají současní zaměstnanci na té samé pozici. Firma se obává případných rozhořčených reakcí, a tak plat do inzerátu raději nenapíše. (4)

Your current employees may see the range and they also try to re-negotiate a salary close to the higher number. (5)

Jinými slovy, je jedno, jak dlouho a jak kvalitně u nás pracujete, na vašem platu se to neprojeví. Budete-li chtít více peněz, běžte jinam. I'm low-cost and I know it.

Salaries are dependent on experience and that is a reality. (5)

Zkuste si citát spojit s argumenty v předchozím bloku. Kdo má větší zkušenosti? Stávající dlouholetý zaměstnanec, který dobře zná produkt i firemní procesy, nebo nově příchozí kolega, který se to vše musí teprve naučit? Signál je jasný: čím větší zkušenosti, tím menší plat. I'm low-cost and I know it.

Neuvedením platu dává firma novému uchazeči najevo, že na pozici jsou důležitější zkušenosti a znalosti a o mzdě se dá ještě diskutovat.

Viz předchozí. Čím větší zkušenosti, tím menší plat. I'm low-cost and I know it.

Personalistu nebo manažera baví vyjednávání. Díky tomu, že mzdu v inzerátu zatají, si pak na pohovoru nechávají prostor nabídnout uchazeči nižší plat. (4)

No, já bych ve slově "vyjednávání" zrcadlově obrátil písmeno "d" a písmeno "n" úplně vynechal. Ale opět: I'm low-cost and I know it.

Může jít o firmu, která chce lidem dávat spíše nízké platy. Proto konkrétní částku do inzerátu nepíše a nechává si výhodný prostor pro vyjednávání na pohovoru. (3)

Vždyť to říkám: I'm low-cost and I know it.

Many employers also don’t want to attract greedy candidates and they don’t want people to work for them simply because they pay the highest salaries. (5)

OK, když firma zvyšuje obrat, je prosperující. Když chce zaměstnanec zvýšit obrat, je greedy. Quod licet Iovi non licet bovi...

If company A knows that you are paying your best employees X, they will offer them X+20% in order to gain an advantage. (5)

Zdravý selský rozum a elementární znalosti ekonomie mi napovídají, že zvedat plat o 20% nelze donekonečna. Někde musí existovat strop. Pokud se tedy někdo bojí, že ho konkurence přeplatí o 20%, vysílá tím jasný signál: I'm low-cost and I know it.

Ale může to být i opačně, tedy pro vás příznivě: neuvedením mzdy v inzerátu firma dává najevo, že je připravená o částce jednat a že ocení vaše zkušenosti a znalosti. (3)

Docházejí mi slova, ocituji proto Tutti Recruitti:

Recruitment translation guide #3

Competitive package

Actually means....not competitive enough to advertise

Vyplatí se tedy jednat o pozici bez uvedené platové nabídky? Dokážu si představit dvě situace, kdy ano. Může se jednat o dream-job, kdy jeho získání znamená win samo o sobě. Anebo člověk nemá do čeho dloubnout a nějaká práce je lepší než žádná. V ostatních případech jednání nemůže skončit win-win. Buď se podhodnotíte, což je win pro firmu, ale ne pro vás. Nebo se nadhodnotíte, což není win ani pro jednu stranu.

A ještě vzkaz hlavolovcům: do inzerátů si pište, co chcete. Jakožto (ultra)pasivní kandidát je nečtu. Ale když už mě oslovujete napřímo, mějte na paměti jedno: jste to vy, kdo hledá. To není slovíčkaření, to je realita.

Post scriptum

Hlavolovec je zvyklý druhé lidi odmítat. To dává logiku. Co má dělat jiného, když hledá jednoho člověka a přihlásí se mu padesát? Pozorováním jsem však zjistil, že opačná role, tj. být odmítnutý kandidátem, pro něj znamená silný diskomfort.

Toto zjištění mohu zobecnit. Pokud na hlavolovce aplikujete hru, kterou on sám hraje na kandidáta, znamená to pro něj silný diskomfort. Tak schválně, zkuste mu položit oblíbenou pohovorovou otázku: "co je vaší nejslabší stránkou?" Odpověď sice dostanete, ale budete z ní cítit přinejmenším odseknutí. Stejné je to i při vyjednávání o platu:

• Hlavolovec: Jaká je vaše představa o platu?
• Já: Přeplaťte mého stávajícího zaměstnavatele.
• Hlavolovec: (podrážděně) A to je jako kolik?
• Já: Výše platu je důvěrná informace.
• Hlavolovec: (zvýšeným hlasem) Ale já potřebuji vědět konkrétní částku, bez toho nemůžu pracovat.

Podobně jsem hlavolovce vykolejil, když jsem sice částku uvedl, ale jako rozsah.