Jak jsem potkal Navigaru
Víte, proč většina implementací změn selže? Protože se při změnách buď vůbec nepočítá s odporem, nebo se počítá nanejvýš s nedorozuměním. Přitom do hry často vstupují emoce, důvěra, mezilidské vztahy či osobní přesvědčení. Ironií příběhu firmy Navigara je, že firma měla původně sloužit jako protipól "toxické" pracovní kultuře v korporátech, aby se v důsledku sama stala výrazně toxičtější než ti, vůči kterým se vymezovala. Jako by vymetli hnízdo zmije obecné, aby se na její místo tiše a nepozorovaně připlazil taipan.
